čtvrtek 12. února 2015

Na umění závislí

Cítíte se být pohlcovány uměním? Lapáte stále po něčem novém a nemáte dost? Nebo se jen toužíte v umělecké oblasti vzdělat? Pokochat oko?

Ráda bych vám doporučila blog mojí kamarádky, která studuje Akademii výtvarných umění. Na svůj web přidává pravidelně díla od známých i neznámých autorů a často zanechává i svůj komentář. V některých článcích vás nechá si udělat vlastní názor, jindy sama komentuje, přemýšlí nad kompozicí a barvami a vybízí k zamyšlení.

Z důvodů autorských práv uveřejňuje díla z počátku 20. století a starší. Doufejme, že jednou se najde cesta, jak uveřejňovat i díla současná.





¨


neděle 8. února 2015

Přemítání nad pastí jménem kosmetika

Někdy přemýšlím nad tím, jak snadno se ze vší té kosmetiky, návodů na líčení a limitkách u Essence stane modla.  Když si projíždím blogy, kde holky píšou, co všechno si za měsíc koupily, říkám si, kde je už ta míra. Nechci tady říkat verdikty, kterými vás pak budu nutit se řídit. Jen bych se ráda zamyslela nad tím, jak snadno nám kosmetika přeroste přes hlavu.

Dřív jsem si kupovala hodně kosmetiky a drogérie byla moje oblíbená lokace. Pak jsem si spočítala, kolik peněz jsem utratila za produkty, které jsem použila jednou nebo nikdy (protože jsem je viděla čerstvě na pultě a nepodívala se na recenzi, která by mi řekla - nekupuj to). No, nebylo to málo. Vytřídila jsem nepoužívané věci a rozdala je mladým holkám na gymplu. Uvědomila jsem si, že mi na líčení stačí vlastně jen 3 stíny a jedna řasenka, nemusím pořád zkoušet nové, když jsem s tou svojí spokojená. Dotázala jsem se sama sebe, proč mám 3 makeupy, když nepoužívám ani jeden... Protože jeden byl na slevě, druhý úchvatně voněl a ten třetí je na rozdíl od prvních dvou k něčemu. Tak si ho jednou za měsíc napatlám na obličej, on mi tam pak udělá akné, tak se na něj příště vykašlu.

Jsem ráda, že jsem z tohohle kolotoče venku. Už nemám výčitky z utracených peněz a z drogérie vycházím jen s tím, co opravdu potřebuji. I na kontě mám najednou mnohem víc. Je lepší je investovat do něčeho užitečnějšího. Když pak vidím blogy, kde se autorky chlubí 50ti laky a tunami kosmetiky zakoupené (nebo spotřebované) za měsíc, říkám si, zda také nejsou v podobném kruhu, v jakém jsem byla já. Není tohle už marnivost? U mě to určitě marnivost byla.

Začala jsem se ptát - Potřebuješ to? Máš to kam dát? Opravdu za to chceš dát tolik peněz, kolik máš za x hodin práce? Nechceš to dát spíš za tohle? Uvědomuješ si, že za x stínů nebo řasenek si můžeš koupit nějaký pěkný šaty (a co si budem povídat, to je lepší než nový odstín tužky na oči)?
Hlavní myšlenka by měla být, proč si to vlastně chci koupit. Jaký je ten motiv. Novinka na krámě, hezký obal, dobrý pocit, že mám zrovna tohle?
Dnes se už neptám. Už jsem si to nějak zautomatizovala. Už si nekupuju blbosti (alespoň v drogérii:D).

Byla bych ráda, kdybyste se také zamyslely nad tím, zda nejste ve stejném kruhu. Čtení blogů, projíždění Youtube a přidávání článků to podle mě 100% podporuje. Nemíním, aby si člověk nic nekoupil, neudělal si nikdy radost, nešáhnul někdy vedle, nesledoval tutorialy na Youtube. Důležité je, jak často to dělá a proč to dělá. A co mu to dává - a bere.

Jaké jsou vaše zkušenosti v této oblasti?
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...